Tmelení sádrokartonu Q2: postup krok za krokem

Q2 – Standardní tmelení (běžná kvalita povrchu)

Q2 je standardní kvalita tmelení, která se používá na většině pohledových ploch v interiérech. Zahrnuje vše jako tmelení Q1 a navíc jemné přestěrkování a vyhlazení spár do ztracena. Cílem je dosáhnout hladkého sjednoceného povrchu sádrokartonu na úrovni desek, kde spoje nejsou na pohled ani na dotek patrné. Po tmelení Q2 by tedy stěna či strop měly vypadat jako celistvá plocha, připravená pro běžné malby, tapety nebo tenkovrstvé omítky. Menší nerovnosti nebo stopy po nástroji jsou u Q2 ještě přípustné, ale neměly by být na první pohled viditelné. Standardní Q2 kvalita vyhoví pro malování válečkem (zejména matnými barvami), kde se drobné vady ztratí v textuře "pomerančové kůry" od válečku. Také se hodí pod tapety se střední či hrubší strukturou, které drobné nedostatky povrchu schovají. Q2 povrch postačuje i pod dekorativní stěrky s hrubším zrnem či pod některé omítky – vždy je ale dobré dodržet doporučení výrobce finální úpravy, zda vyžaduje hladký podklad. Ve většině bytových a kancelářských prostor s normálním osvětlením je Q2 optimální poměr výkon/cena – poskytne dostatečně hladký povrch pro standardní dekorace bez zbytečné práce navíc.

Je však třeba zmínit, že za určitých podmínek mohou být i u kvality Q2 vidět drobné stopy po tmelení. Například při bočním (plochém) osvětlení dopadajícím šikmo podél stěny se mohou slabě rýsovat spáry nebo stopy po špachtli. To je fyzikální jev – i minimální výškový rozdíl vrhá stín. Pro situace, kdy víte, že světlo bude velmi kritické (LED podsvícení u stropu, prosklené stěny se slunečním dopadem apod.), nebo pokud chcete zcela hladké malby bez struktury, zvažte raději vyšší stupeň tmelení Q3 nebo Q4. Pro běžné podmínky je ale Q2 plně dostačující.

Potřebné materiály a nástroje pro Q2:

  • Tmely pro základní a finální vrstvu: Kvalita Q2 se nejlépe dosáhne kombinací dvou typů tmeluzákladního (výplňového) pro první vrstvu a jemného finišového pro přestěrkování. Základní tmel může být stejný jako u Q1. Na druhou (finální) vrstvu je vhodný jemnozrnný pastový tmel s delší dobou zasychání, který lze roztáhnout do tenka a dobře brousit. Příkladem je NORGIPS Extra Finish (připravená finální hmota) nebo univerzální NORGIPS Start & Finish, který nahradí základní i finální tmel. Ze sortimentu Knauf lze použít Knauf Fill & Finish, což je lehčený hotový tmel ideální pro finální přetažení spojů. Tyto finišové tmely se snadno roztírají do ztracena a po zaschnutí lehce zbrousí.

  • Široká špachtle nebo hladítko: Pro finální přestěrkování budete potřebovat širší nástroj než na základní výplň spár. Doporučuje se celoplošnou špachtli 30–60 cm nebo hladítko. Čím širší nástroj, tím plynuleji roztáhnete tmel do ztracena kolem spáry. Užší špachtle z Q1 použijete na první vrstvu.

  • Brusný papír, houbička nebo mřížka (zrnitost ~120–150) a brusný držák: Po zaschnutí druhé vrstvy je potřeba drobné nerovnosti jemně přebrousit. Použijte ruční brusný bloček nebo brusné hladítko s upnutou mřížkou. V interiéru chraňte vše před prachem; ideální je připojit brusnou mřížku na vysavač, máte-li k tomu nástavec.

  • Světlo pro kontrolu: Hodí se přenosné boční světlo (např. LED reflektor), kterým si posvítíte šikmo podél stěny při kontrole kvality. Snadno tak odhalíte stíny po tmelení, které pouhým okem zepředu neuvidíte. Počítejte s tím, že toto světlo odhalí i nedokonalosti, které jsou v kvalitě tmelení Q2 přípustné.

  • Ostatní pomůcky jako u Q1: nádoba a míchadlo na tmel, nůž na zaříznutí okrajů.

Postup tmelení Q2 (krok za krokem):

  1. Základní tmelení Q1: Než začnete s kvalitou Q2, musíte mít hotové všechny kroky Q1 – tedy zatmelené spáry s páskou a zapuštěné vruty.

  2. Přebroušení nerovností: Ujistěte se, že na zatmelených spojích nezůstaly ostré hrany tmelu nebo výrazné nerovnosti. Vezměte brusný papír nebo houbičku (zrnitost cca 120) a lehce přebruste nejhrubší místa – například přechody, kde mohl zůstat „schod“ vedle pásky, nebo otřepy okolo zatmelených šroubů. Nebrousíte dohladka, jen srovnáte velké rozdíly. Pozor, nebrousit skrz pásku! Pokud jste je dobře stáhli špachtlí, nemělo by být potřeba je brousit vůbec. Prach po broušení opět očistěte.

  3. Nanesení finální vrstvy: Připravte si finální (jemný) tmel jednoduchým přemícháním ve kbelíku. Nyní pomocí široké špachtle natáhněte tmel přes vytmelené spáry do ztracena do okolí. Každou spáru je potřeba přestěrkovat širokým pásem: tmel naneste přímo na spáru a okolí, přiložte širokou špachtli kolmo ke stěně a táhněte plynulým pohybem. Tmel se tak roztáhne do široka a okraje plynule splynou s přilehlou plochou desky. Výsledkem by měl být plynulý přechod bez stupínku – na omak nepoznáte, kde končí deska a kde začíná tmel. Pokud někde zůstává viditelná hrana, naneste tmel ještě o něco širší vrstvou. Typicky se spára šíře ~10 cm přestěrkovává pásem širokým 25–30 cm. Finální tmel se snažte co nejlépe uhladit už při aplikaci – ušetříte si práci s broušením. Tahy zakončujte „do ztracena“, tj. zmenšujte tlak na nástroj směrem k okrajům, aby tam nezůstávaly ostré hrany.
    Nanášení finální vrstvy tmelu na spoj značně urychluje práce s válečkem pro omítky a tmely, pro vrstvu Q2 je nejvíce hodí rozměr 18 cm a 23 cm.

  4. Kontrola při zasychání: Nechte finální vrstvu tmelu důkladně zaschnout. U pastových tmelů to může trvat 8–24 hodin podle tloušťky a podmínek. Pokud se objeví propadlina, naneste lokálně další tenkou vrstvičku a opět uhlaďte. Raději přidat tenkou vrstvu navíc, než to zbrousit do důlku.

  5. Lehké zbroušení: Jakmile tmel vyschne, vezměte brusnou mřížku, houbičku nebo papír zrnitosti ~150 a lehce přebruste povrch spáry a jejího okolí. Broušení provádějte krouživými tahy nebo dlouhými tahy přes spáru tak, aby se povrch zcela sjednotil. Dávejte pozor, abyste nebrousili moc – cílem je jen odstranit drobné nerovnosti či hrany po stěrce. Přílišným broušením byste mohli odhalit pásku nebo vytvořit prohlubeň. Ideální je brousit s rozptýleným světlem v místnosti a průběžně kontrolovat rukou hladkost. Pro kritičtější kontrolu si posviťte bočním světlem.

  6. Závěrečná kontrola: Přejděte celou plochu a kontrolujte, zda někde nejsou vidět přechody nebo důlky. Co se jeví okem jako drobnost, může po vymalování vystoupit více, proto je lepší drobné přetažení teď opravit. Pokud najdete nedostatky, opravte je: prohlubeň vyplňte ještě jednou vrstvou finiš tmelu, hrbol zbrousíte. V této fázi se také vyplatí oprášit celý povrch. Prach by totiž zhoršil přilnavost dalších nátěrů.

Výsledek Q2: Standardně vytmelený sádrokarton by měl mít homogenní povrch – na pohled vypadá jako hladká sádrová stěna bez výrazných spojů. Na dotek neucítíte hrany ani prohlubně v místech spár. Při běžném osvětlení není tmelení patrné. Teprve při ostrém bočním světle můžete zahlédnout velmi lehké vlnky tam, kde byly spoje, nebo občasnou stopu po špachtli, což je pro Q2 akceptovatelné. Takový povrch je připraven pro další úpravy: malování válečkem, běžné interiérové nátěry (převážně matné), tapetování (včetně třeba sklovláknitých tapet) nebo nanesení dekorativní omítky či stěrky s menší zrnitostí. V případě použití námi doporučovaných tmelů firem Knauf a Norgips odpadá nutnost penetrování před nanesením malby, pokud použitá malířská barva výslovně nevyžaduje tento postup zachovat.